V době „předcovidové“ se přijímačky nanečisto konaly v naprosté většině případů prezenčně tak, aby si deváťáci opravdu reálně vyzkoušeli napsání testů v neznámém prostředí, pod dohledem někoho, kdo ví, jak testy zadávat, jak průběh zkoušky řídit, komentovat, dohlížet na průběh zkoušky…
To se díky covidu dost změnilo a většina společností dnes nabízí také online formu přijímaček nanečisto. To samozřejmě nebylo a není ideální, protože to nikdy nemůže nahradit onu reálnou zkušenost v reálné učebně, s fyzickým zážitkem zkoušejícího a ostatních studentů. Pokud tedy z nějakého důvodu „naživo“ přijít nemůžete , i v tom případě přijímačky nanečisto doporučuji, natolik vidím přínos zkoušek nanečisto jako velmi významný.
Důležitým přínosem přijímaček nanečisto je to, že deváťák má možnost si alespoň částečně zažít situaci podobnou té, jaká ho čeká u přijímaček „ostrých“. Přijde do nového a většinou zcela neznámého prostředí. Spolu s ním je tam ve stejné situaci i spousta dalších vrstevníků, které nezná. Testy samotné by měly opravdu simulovat situaci (pro některé stresovou) tak, jak probíhají reálné přijímací zkoušky – přísné dodržování pravidel, jasně stanovený čas, korektní leč striktní dozor pedagoga…
Z pochopitelných důvodů zde mohu jen doporučit, aby na přijímačky nanečisto nešel deváťák spolu s dalšími spolužáky nebo kamarády. Nechte svého deváťáka opravdu zažít co nejreálněji to, co ho čeká v dubnu – i zde půjde nejspíš na přijímačky do školy sám, bez kamarádů a spolužáků. Být v takové situaci zkrátka sám za sebe, to je opravdu nepřenositelná zkušenost.
A JEŠTĚ JEDNO DOPORUČENÍ: zkoušky je ideální absolvovat třikrát případně dvakrát – jednou v prosinci, jednou někdy po novém roce a jednou v průběhu března. To proto, aby měl deváťák srovnání a viděl posun. Přijímačky nanečisto by měly být motivačním prvkem k další přípravě. Pokud to například z finančních důvodů pro vás není možné, dopřejte deváťákovi alespoň jednu takovou zkoušku zkoušky. Věřte, že tohle se vám fakt vyplatí.