Výsledek přijímaček můžete ovlivnit. Jak? Vhodnou strategií a zaměřením se na nejčastější chyby

Po podání přihlášek na SŠ se asi většina deváťáků zaměří na dosažení co nejlepšího výsledku testů přijímacích zkoušek. To, že dobrý výsledek lze dosáhnout systematickou a poctivou přípravou, je asi jasné všem. Existují ale ještě další možnosti, jak výsledky ovlivnit.

Tím prvním je zvolení vhodné strategie pro vyplňování přijímačkových testů. Tím druhým je soustředění se na minimalizaci častých „zbytečných“ chyb.

V dnešním článku vám chci prozradit víc právě o tom, co znamená mít vhodnou strategii. Zní to možná odborně, ale není to ani nic odborného, ani složitého, jak sami uvidíte.

Strategie je jiným slovy předem promyšlený a připravený postup, podle kterého budu testy vyplňovat.

Aby to byla strategie dobrá, je potřeba, aby si ji vytvořil každý deváťák sám pro sebe na míru. Měla by zahrnovat to nejlepší z toho, co se mi osvědčilo a funguje mi

1) při psaní písemek a testů ve škole

2) při vyplňování cvičných přijímačkových testů (tady se jedná hlavně o práci s časem)

A všechny tyto věci pak vhodně nakombinovat s radami, které najdete níže.

Práce s časem je základním bodem strategie

Potřebuji vědět, zda celý test zpravidla v pohodě v časovém limitu stíhám nebo ne – na češtinu je to 60 a na matematiku 70 minut.

Pokud jsem si už vyzkoušel přijímačkové testy z minulých let a neměl jsem s časovým limitem žádný problém, můžu v klidu postupovat od první úlohy po poslední.

Pokud se mi stává, že test nestíhám v časovém limitu vyplnit celý, zkusím jej hned na začátku prolistovat a vypsat si čísla úkolů, které jsou mi nejpříjemnější. Během několika minut tak získám přehled o úlohách, kde nejsnáze získám body. Tyto úlohy bud řešit jako první.

Dále se věnuji úlohám, které mi sice zaberou delší čas na řešení, ale jsem si u nich jistý, jak na ně. Proto jim tento čas rád věnuji a získám velkou šanci na další body.

Dále se pak věnuji úlohám, u kterých mám představu (nebo alespoň tuším), jak se řeší, ale vím, že mi zabírají extrémně hodně času a nebo že v nich často chybuji. I v těchto úlohách mám tím pádem určitou šanci na úspěch.

Do své strategie mohu začlenit tato doporučení

1. Vždy si pečlivě přečtu úkol/otázku. Je nutné odpověď přesně na to, na co se zadání ptá. Ne víc,  ale ne méně.

2. Pročtu si všechny nabízené odpovědi. Je možné, že i když se mi na první pohled zdá, že je odpověď zcela jasná, při čtení nabízených variant si uvědomím, že jsem se unáhlil.

3. Pokud si s úlohou nevím rady, přejdu k další, abych neplýtval časem. Někam stranou si ale poznamenám, že tuto úlohu jsem nezodpověděl (to proto, abych se k ní pak nezapomněl vrátit).

4. Přepisování výsledků do záznamového archu. Vyzkouším si u cvičných testů, zda mi víc vyhovuje přepisovat odpovědi do záznamového archu průběžně anebo až nakonec. Někomu vyhovuje průběžné přepisování, protože ho uklidňuje vědomí, že už zodpovězené úlohy v záznamovém archu má a nemusí se o ně starat. Někdo je zase raději, že si přepíše všechny odpovědi až na konci, protože tím minimalizuje riziko, že by na některou otázku odpověď přepsat zapomněl.

5. Hlídám si čas. Průběžně kontroluji, kolik času zbývá do odevzdání testu. Určitě by mi měl zbýt čas na kontrolu odpovědí.

6. Nevzdávám se. Pokud se u uzavřených otázek setkám s úkolem, s nímž si nevím rady a nezačnu panikařit. Místo toho zkusím postupně vylučovat možnosti, které v žádném případě nepřipadají v úvahu. Ze zbývajících si pak zkusím tipnout – třeba budu mít štěstí.

7. Pokud opravuji svoji odpověď, dobře se rozmyslím. Pokud se u křížkovacích odpovědí spletu, pak můžu odpověď opravit zabarvením pole a zakřížkováním jiné varianty.  Opravy je ale dobré pečlivě promyslet, protože jednou zabarvené pole již nelze označit jako správnou odpověď!

8. Nerozptyluji se okolím. Soustředím se pouze na řešení testu. Nevšímám si, co dělají ostatní – u zkoušek jsem sám za sebe a jde mi jen o můj vlastní výsledek.

9. Vezmu si s sebou pro jistotu víc propisovacích tužek. Náhoda je blbec, jak se říká. Takže je lepší se jí vyhnout a pro pocit klidu a jistoty si s sebou vzít psacích pomůcek víc.

Pozor

To, že jdu k příjímačkám s jasnou představou, jaká je zrovna moje ozkoušená a nejlíp fungující strategie má dvě velké výhody.

Tou první je fakt, že díky této ozkoušené strategii bych měl opravdu využít na maximum čas, který na úlohy mám a zodpovědět tak správně co možná nejvíc z testových úloh.

Tou druhou výhodou je to, že mám-li svoji strategii, tak jsem si jistější – vím co mám dělat, na co si dát pozor –  a tím pádem jsem i klidnější.

Určitě je nutné si před přijímačkami vyzkoušet několik cvičných testů (v daném časovém limitu bez přestávek -více si můžete přečíst v článku Proč doporučuji, aby si každý deváťák vyzkoušel přijímačky nanečisto zde https://kampodevitce.cz/proc-doporucuji-aby-si-kazdy-devatak-zkusil-prijimacky-nanecisto/ ) a na základě výsledků z jejich řešení si sestavit svoji vlastní strategii, která mi nejvíc vyhovuje. Pravidla si klidně mohu sepsat někam na papír, abych tak měl vodítko, až budu procvičovat další testy (tím myslím mít toto vodítko při ruce doma – NE U ZKOUŠEK!)

Závěrem

Tipy pro strategii, které jsem zde popsala, jsou inspirací a přehledem (ale určitě ne jediným a všeobsahujícím ) možností toho, jak k řešení testů přistupovat.

Každý deváťák je „originál“, někomu vyhovuje víc to, někomu ono.

Takže je potřeba, aby si každý našel strategii, které je vhodná právě pro něj. Strategii, která zrovna jemu nejvíc sedne a vyhovuje.

A také je důležité, aby si tuhle její VHODNOST NA NĚKOLIKA CVIČNÝCH TESTECH OZKOUŠEL – případně ještě nějak upravil.

O tom, jak se vyhnout zbytečným chybám nebo proč doporučuji každému deváťákovi vyzkoušet si přijímačky nanečisto si můžete přečíst v dalších článcích zde na webu.

Komentáře

Přidat komentář