Jak vybírat střední školu tak, aby byla reálná šance, že se na ni dostanu?

pruvodce@kampodevitce.cz3.2. 20230

To je otázka, která v posledních letech čím dál tím víc trápí rodiče i deváťáky z tzv. „silných ročníků“. Není to výmysl ani strašení, ale reálný fakt, že letos jde k přijímačkám rekordní počet deváťáků.

Dříve se řešilo hlavně to, zda je škola pro žáka vhodná a bude ho bavit

V současné době se na toto hledisko také nezapomíná, bohužel už to často není to zásadní, co rodiče i deváťáci, případně výchovní a kariéroví poradci, berou do úvahy. S rostoucím počtem vycházejících deváťáků se na mnohých školách výrazně snižuje pravděpodobnost přijetí díky počtu reálně přijímaných žáků a těch, kteří se na školu hlásí. Co s tím můžete vy, deváťáci (případně rodiče) dělat?

1) V první řadě si to uvědomit a připustit, že je to opravdu fakt.

Více na toto téma si můžete přečíst například v článku K přijímačkám míří nejvíc deváťáků za 29 let https://eduzin.cz/wp/2023/02/02/k-prijimackam-miri-nejvic-devataku-za-29-let-kam-se-vsichni-vejdou/ na webu Eduzin.

2) Ve druhé řadě si pak opravdu zodpovědně zjistit, jaký poměr mezi přihlášenými a přijatými na vaši zvažovanou školu/obor byl loni a kolik uchazečů budou přijímat v letošním roce.

Některé školy mají tento počet přijímaných uchazečů dlouhodobě stejný – třeba proto, že nemají větší budovu a nemohou tak zkrátka otevřít více tříd, byť by byli schopni sehnat učitele. Jiné školy naopak mají v jednotlivých ročnících rozdílný počet tříd, protože jim jejich kapacitu umožňuje například každý druhý rok otevřít dvě třídy v prvním ročníku a poté zase jen jednu.

Takže tuto informaci si zjistěte a ideálně ověřte přímo na konkrétních školách (telefonickým nebo e-mailovým dotazem). V přehledech škol a oborů (jako jsou Infoabsolvent.cz, Atlaskolstvi.cz a mnohé další ) sice informace o loňském počtu přihlášených a přijatých uchazečů najdete, ale už mnohokrát jsem zjistila, že u některých škol jsou uvedena čísla nesprávná – ať už proto, že je škola nedodala včas nebo proto, že došlo k nějaké chybě při přepisování čísel z jedné databáze do druhé.

A je pořádně velký rozdíl, pokud si vybíráte školu v domnění, že zde přijímají každého druhého, protože si podle informací z nějakého centrálního přehledu myslíte, že se tam loni hlásilo 120 uchazečů a brali jich 60 (tedy dvě třídy) a letos že škola opět plánuje přijímat 60 uchazečů, – přitom v reálu to je tak, že škola v tomto roce otevře jen jednu třídu, tedy přijímat budou pouze 30 uchazečů!

A když už budete na školu psát nebo volat, tak se rovnou zeptejte, kolik bodů v přijímacím řízení měl loni první a kolik poslední z přijatých uchazečů. Tahle čísla školy k dispozici mají a měly by vám je sdělit. A s tímto zjištěným faktem úzce souvisí následující bod číslo 3.

3) Vědět, jak na tom jsem s výsledky z přijímačkových testů.

Jestli je v průměru zvládám na 15, na 30, nebo na 45 bodů. To mi dá představu o tom, zda mám šanci se se svým bodovým výsledkem umístit mezi těmi nejlepšími, mezi těmi uprostřed anebo až někde na konci žebříčku zájemců o školu.

Nedávno jsem zjistila, že stále ještě je poměrně dost deváťáků, kteří se na přijímačky sice celkem intenzivně připravují, ale když jsem se zeptala, na kolik bodů nyní zvládají udělat test z matematiky a na kolik z češtiny, tak nevěděli. Proč? Protože si procházejí jednotlivé úlohy a pilují to, co jim třeba moc nejde, ale nenapadlo je ještě udělat si nějaký test celý v daném časovém limitu (60 min na ČJ a 70 na M). Nebo dokonce ideálně udělat oba testy během jednoho „bloku“, tedy tak, jak to bude u přijímaček, jen s nějakou přiměřenou pauzou mezi oběma testy.

Výsledek byste měli znát nejen proto, abyste věděli, jak moc velký prostor pro zlepšení ještě máte a jak moc byste měli „zabrat“. Podle svého bodového skóre a informací z vámi vybraných škol tak budete moci lépe posoudit a odhadovat pravděpodobnost, s jakou se na vybranou školu můžete dostat.

Pokud nyní píši testy v průměru na 25-30 bodů (tedy mám v součtu cca 60 bodů) a uvažuji o škole, kam brali loni posledního uchazeče se ziskem 84 bodů, tak je to opravu hodně na pováženou. Zvládnu se do půlky dubna zlepšit o tolik bodů, abych se k hranici 85 bodů dostal? A nebo je jistější zvolit jinou školu, kde je poměr mezi zájemci a přijatými lepší a i se svými 60 body bych měl šanci?

Mimochodem nejsem vůbec příznivec současné podoby testů a toho, jaké kvality a předpoklady pro studium ověřují, ale v tuhle chvíli je systém takto nastavený a z tohoto faktu vycházím ☹.

Samotná taktika výběru oboru/školy

Když si tedy poskládám informace z předchozích bodů dohromady, získám představu o tom, jak velká je pravděpodobnost, že právě já se svými výsledky na vybrané škole mám šanci být mezi uchazeči, kteří se na školu dostanou.

Je-li to pravděpodobnost malá, zvažte školy či obory, kde je přijetí pravděpodobnější. Ještě máte pár týdnů na to udělat si přehled o číslech přijímaných uchazečů a vše důkladně promyslet.

Strategie, kterou bych asi doporučila jako nejlepší kompromis, je podat si jednu přihlášku na svoji „vysněnou a srdcovou“ školu a druhou přihlášku na školu, která bude tak říkajíc sázkou na jistotu.

Píši to nerada, protože bych všem přála, aby mohli ve studiu pokračovat na škole, kterou si sami vyberou, a ne kam jdou proto, že to je tak trochu nutnost. Ale zažila jsem v posledních dvou letech ve svém okolí dost případů (jsem z Prahy), kde se i chytré děti s velmi dobrými výsledky u přijímaček (92-93 bodů) nedostaly na svá vybraná gymnázia a musely pak volbu školy řešit ve druhém kole, což je věc dost náročná – hlavně proto, že už neexistuje žádný jednotný termín, kdy se druhé kolo koná a musíte si sami zjišťovat, která škola má ještě volnou kapacitu a kdy bude další kolo přijímacího řízení ( o druhém kole budu určitě psát v dubnu po přijímačkách).

Většina z nich pak skončila na soukromých školách – což je samozřejmě regulérní řešení, ale přiznejme si, že není přístupné všem – byť školné nemusí být zrovna v desetitisícových částkách za rok.